Airbakers Airbakers
menu
Miroslav Polach

Miroslav Polach

Chief travel consultant

Keňa_zebry

Mirek je cestovatel, běžec, skalní fanoušek Liverpoolu a hlavně požitkář. Ze všeho nejradši má odlehlá místa uprostřed krásné přírody daleko od civilizace, odkud podniká výlety a nasává místní atmosféru. Miluje adrenalin a nenechá si utéct žádnou šílenost, která se v okolí nabízí. Rád také zkouší všechny možné druhy cestování od jízdy stopem a spaní pod širákem přes potápěčské expedice a treky v horách až po cesty za golfem a ubytování v netradičních hotelech.

Nejsilnější zážitek na cestách...

Při nedávné návštěvě této země jsme samozřejmě nemohli vynechat světoznámou rezervaci Moremi, kde jsme se ubytovali v místním kempu. Po příjezdu jsme zjistili, že ten kemp je reálně jen budka hlídače uprostřed savany bez jakéhokoliv ohraničení. Spali jsme jako vždy ve stanu na autě, než nás nad ránem probudil zvířecí řev v bezprostřední blízkosti. Když jsme zvědavě vykoukli ze stanu, zjistili jsme, že se přímo pod naším stromem usídlila smečka lvů. Tenhle pohled, kdy nás od nich dělilo jen zhruba 5 metrů a tenká vrstva látky, je mým jednoznačně nejintenzivnějším zážitkem ze safari.

Nejraději vzpomínám...

Na návštěvu Altaje, konkrétně na průsmyk Katu-Yaryk a údolí řeky Čulyšman. Když jsme sem přijeli, turistický ruch tady ještě téměř neexistoval. V celém údolí nebyl mobilní signál a stál tu jeden kemp s pár chatkami. Kromě nás tam bylo jen pár rybářů z okolí, se kterými jsme se hned první den skamarádili. Později jsme si od nich půjčili pruty a z křištálově čisté řeky tahali jednoho lipana za druhým. Večer jsme zašli do báni a se stakanem vodky u ohně pozorovali nejjasnější hvězdnou oblohu, kterou jsem v životě viděl. Pobyt v kempu jsme si museli několikrát prodloužit, protože jsme zkrátka nebyli schopni odjet. Pokud existuje ráj, chci, aby vypadal takhle.

Nejraději se vracím...

Do Afriky. Tomuto kontinentu jsem se dlouho vyhýbal, dokud jsem ještě jako student neulovil levné letenky do Tanzanie. Při třídenním safari jsem zjistil, že není větší relax než při východu slunce pozorovat pasoucí se zebry a žirafy uprostřed nekonečné savany. Od té doby se do Afriky (a nejen do Tanzanie) vracím pravidelně, protože tohle se zkrátka nikdy neokouká.