Nejsilnější zážitek na cestách...
Silných zážitků si ze svých cest odvážím spoustu, protože jsem typ člověka, co se do věcí vrhá po hlavě a vyzkouší vždycky všude všechno :). Ať už je to seskok padákem na Zélandu, plavání s mantami na Havaji, řízení vlastního psího spřežení v Laponsku nebo pronásledování medvěda v kanadských Skalistých horách. Ale nejvíc mi utkvěl v hlavě „zážitek“, který nesouvisí s žádnou atrakcí ani destinací jako takovou. Bylo to na Zélandu, v době, kdy mi v rámci Working Holiday skončila sezónní práce na třešňovém sadu a já měla před sebou ničím neomezený čas na cestování. Druhý den ráno jsem nasedla do svého mini obytňáčku a vyrazila směrem k nejvyšší hoře Zélandu, Mount Cooku. Cestou po ikonické klikaté silnici podél nejmodřejšího ze všech modrých jezer, s výhledem na třpytivý vrcholek jedné z nejkrásnějších hor na světě, mě zničehonic zaplavil nepopsatelně silný pocit absolutní svobody. Uvědomila jsem si, že nezáleží, kam až ten den dojedu, kdy tam dojedu nebo kolik času tam strávím, protože svůj náhradní domov jsem si vozila permanentně s (za) sebou. Nechala jsem všemu volný průběh a o tom, kam se moje cesta bude ubírat, jsem se rozhodovala doslova z minuty na minutu. A jakkoliv to může znít kýčovitě, byl to asi ten nejlepší pocit, jaký jsem kdy při cestování – a vlastně nejen při cestování – zažila.
Nejraději vzpomínám...
Na život v Kanadě a na Novém Zélandu. Na Zéland jsem odlétala těsně po studiích, s jednosměrnou letenkou, pár tisíci na účtě a nulovou představou o tom, co tam budu v následujících měsících dělat. Byla to první sólo cesta v životě, úroveň mé mluvené angličtiny oscilovala kolem bodu mrazu a moje řidičské schopnosti na tom nebyly o moc lépe, takže začátky na opačném konci světa (a opačné straně silnice) byly… no, úsměvné. Nakonec jsem na Zélandu prožila nejkrásnější měsíce v životě a vrátila se domů jako jiný člověk. Moje láska k cestování nabrala úplně nový rozměr. Po covidu jsem si život a práci v zahraničí zopakovala, tentokrát v Kanadě. Obě země jsem si naprosto zamilovala a mají v mém cestovatelském srdci nezastupitelné místo.
Nejraději se vracím...
Ačkoliv pokaždé ráda objevuji nové destinace, v mém repertoáru navštívených míst se pravidelně objevují dvě země – Itálie a USA. Itálie je moje srdcová záležitost už od dětství a vracím se do ní s radostí klidně každý rok. Miluju italské jídlo, jazyk, kulturu, památky i italský temperament. Jestli existují minulé životy, tak já v tom svém musela být Italka :). Na Americe mě baví přírodní rozmanitost, kterou je naprosto jedinečná. Málokterá země má tolik co nabídnout, od pouští přes tropické pralesy, sopky, dva oceány, hory, kaňony až po ledovce. A to vše jako bonus perfektně uzpůsobené na kempování, trekování a roadtripování.